Nejdelší den

The Longest Day je název filmu o vylodění v Normandii a také se tak jmenuje písnička od jedné mé oblíbené skupiny, která vypráví o tomtéž (btw na Signálech se o tom taky povídá, třeba v Událostech. A taky to je anglicky nejdelší den, což je název dnešního příspěvku, protože jeden takový den jsem měl zrovna včera. Teda, ne že bych se někde vyloďoval a nebo po mě stříleli Němci.

Jak si možná někteří z vás pamatují, v úterý chodím na Strahov na spolčo. Všechno to je moc fajn, jen je škoda, že se díky tomu před půlnocí domů prostě nedostanu. A vzhledem k tomu, že jsem od rána ve škole, tak potom třeba ještě musím po příjezdu udělat nějaké nejnutnější věci do školy. A potom vstávat na přednášku, která začíná v 7:30, což už samo o sobě je dosti náročné (když se mi podaří urvat 5 hodin spánku, jsem rád) a to ještě nemluvím o tom lítání z Karláku do Dejvic a zpátky. A o nějakých semestrálních pracích... Jo, říkal jsem, že končím v 17:45? A to jen proto, že na tu přednášku, co je potom, nechodím (ne, že bych to flákal, ale je to jeden předmět, který jsem si zapsal navíc a který je určen prvákům a se vší skromností musím říci, že to už všechno stejně znám). A to ještě nevíte, že se nám zkoušky s kapelou přesunuly na středu, takže hned po škole musím vyrazit na Hlavní nádraží a jet vlakem do Říčan, takže se domů vrátím zase někdy skoro o půlnoci a pak jsem se ještě musel učit na dnešní písemku z Ekonomiky v podnikání.

Teprve teď mi je jasný, proč se cejtím tak strašně unaveně. V tej vší rychlosti jsem si to ani nestačil uvědomit :-).

Já to neříkám, protože si chci stěžovat. Zkouška s kapelou mě baví a třeba na psychologii se rozhostila zajímavá debata po odehrané hře, kde se hodnotí morální skutky postav jednoho příběhu (možná ji znáte, je taková celkem obvyklá), kterým se teď nebudu zabývat. Jen mě trochu vadí, že spolužáci nějak nechápou že:
a) morálka přeci nehodnotí lidi, ale skutky
b) bez toho, abychom znali nějaké hlubší příčiny jednání, charakter a minulost postav, nemůžeme nikdy objektivně zhodnotit, co se stalo
c) osamocený čin nic neříká o daném člověku (z hlediska morálky)
d) diskriminace je slovo neutrálně zabarvené (a znamená rozdělení, pro ty, kteří to případně nevíte)
e) teď si na nic nevzpomínám, ale e je takový pěkný písmenko :-)

Mimochodem na přednášky z psychologie nás chodí asi jen šest, nebo kolik. To je drsný, na to, že tam má chodit asi 80 lidí :-). Že nás je 6 na předmětu, kam nás chodí tak 20, to už celkem chápu, ale... Zas na druhou stranu je fakt, že v psychologii se nedozvíte nic, co byste sami nebyli schopni už dávno vypozorovat, jen se dozvíte, jak se to řekne latinsky a kdo to zkoumal :-).

A mimochodem číslo dvě, v pátek jsem byl zase jednou na Rimortis a bylo to fajn :-). Škoda, že nebyl čas pokecat s více známými (no, čas vlastně byl, ale únava si vybrala svoje).